iliveinmexico
Chystáte se cestovat po Mexiku? Nebo v něm dokonce žít? Potřebujete tipy a informace o ubytování, dopravě, jídle, historii, Mexičankách, Mexičanech, chilli papričkách, korupci, divoké zvěři a politice? I LIVE IN MEXICO je velmi osobitý, aktuální, český
a především velmi, velmi subjektivní průvodce Mexikem. Vyzkoušen na vlastní kůži. Příručka pro cestovatele, kteří jsou připraveni poznat tuto báječnou zemi neotřelým a trochu dobrodružnějším způsobem.
Czech English

Latinská Amerika Machu Picchu (Peru)

Ruiny města ztraceného na několik století mezi vršky zelených hor uchvátí snad každého návštěvníka. Ráno se Machu Picchu noří do mlhy a mraků, kolem poledne ho prosvítí sluneční paprsky. O to, k čemu místo sloužilo se do dnešního dne archeologové přou. Místní průvodci však nejraději vykládají, že šlo o jakési univerzitní město, kde se vzdělávali mladí chlapci a dívky z Cuzca. Machu Picchu objevil v roce 1911 tak trochu náhodou americký dobrodruh Hiram Bingham poté co ho sem dovedl jeden místní Peruánc a chtěl za to celý jeden sol (8 Kč)! :)

Pozor: Návštěvníků je tu požehnaně, lístek je třeba koupit předem online nebo v turistické kanceláři v Cuzcu či Aguas Calientes (v každém případě je to pěkný opruz!!!). A celková cena výletu (včetně autobusu a vlaku) vás vyjde na několik tisíc korun! http://www.machupicchu.gob.pe/
Co tu: Procházka ruinami vám zabere maximálně 2 hodinky. Potom zkuste zmizet davům, najděte si stinné místečko někde na úbočí nad terasovitými políčky a chvíli jen tak koukejte kolem. Pokud máte čas (další 2 hodiny) a síly, vydejte se ke sluneční bráně Inti Punku. Cestička je náročnější, poměrně stoupavá a vede podél srázu hory. Těsně před sluneční bránou je nejhorší úsek – máte-li strach z výšek, tak sem raději nelezte. Ještě horší je asi vylézt na Wayna Picchu, protilehlou horu. Říkám „asi“, protože já to nedala. Už od pohledu zezdola to vypadá pěkně příkře! Na Wayna Picchu musíte mít speciální lístek koupený předem a dorazit sem v čas uvedený na lístku.

Přímo u vstupu na Machu Picchu najdete bufet s občerstvením, jednu velmi drahou restauraci, jeden velmi drahý hotel a záchody. Za vstupem jsou už jen hory, džungle a ruiny.
Jak sem: Není to žádná sranda, nevede sem totiž žádná silnice! Sportovně založení jedinci se sem mohou vydat po staré incké stezce tzv. Inca Trail z Cuzca pěšky (cesta trvá tři dny, spí se ve stanech a umyjete se až na konci :). Pohodlnější turisté si raději zvolí cestu vlakem (přímo z Cuzca, Urubamby nebo Ollantaytamba – nejbližší bod). Vlak vás odveze do nově vybudovaného nevzhledného městečka Aguas Calientes. Odtud jezdí nahoru na Machu Picchu po prašné klikaté cestě pravidelné autobusy.